Skotské dobroty

O víkendu jsem zakusila dvě skotské speciality:

Haggis, nejtypičtější jídlo. Jak řekl kamarád Skot: vezměte ovci, prodejte všechno co lidi koupí, zbytek semelte a je to haggis :-) Kdybyste si to chtěli doma udělat, tady je recept:  "Základem jsou ovčí vnitřnosti, jako srdce, játra, nebo plíce, ke kterým se přidává ovčísádlo, cibule, koření, sůl, ovesné vločky a někdy mletá ječná krupice. Směs těchto, ale i dalších ingrediencí se vaří (dle originálního receptu) asi 1 hodinu v ovčím žaludku."

"Full scottish breakfast", pěkně těžká skotská snídaně (pro mě i oběd a téměř večeře). Skoti snídají pudink, pod neškodným názvem se však skrývá krvavá klobása (vlevo) :-)

A na závěr malý dezert a něco k zapití. Vlevo sušenky "shortbreads", cukr a tuk, dobrota. Název vznikl tak, že kdysi byly velké daně na sušenky, ale nikoliv na chleba, a tak se tyto sušenky prodávaly jako chléb. Typicky skotská záležitost :-P Vpravo IRN-BRU, pro Skoty něco jako pro Amíky Coca-cola a pro nás Kofola. Téměř fluoreskující oranžová barva napovídá o složení a chuť připomíná žvýkačky obohacené o kilo cukru, nicméně je na ní něco návykového (už jsem si taky jednu dvoulitrovku koupila).

Laborka

A je to tady. Konec flákání, začíná se makat!

Již jsem měla dvě schůzky s prof. Birchem, mým zdejším vedoucím. Můj projekt dostal konkrétnější obrysy a už se peru s prvními úkoly. Dostala jsem rychloexkurzi po laborkách, které spadají k naší Photophysics group. V jedné místnosti je základna PhD studentů a v té jsem dostala stůl s hezkým výhledem a počítačem, viz fotka vpravo. Spokojenost :-)

Trochu mě znervózňuje, když si tři kluci v laborce povídají čínsky, ale třeba se přiučím nový jazyk. Jsou na mě hodní, udělali mi kafe, pohostili sušenkami, jeden mi dokonce dal dárek s čínským penízkem pro štěstí, nainstalovali počítač a tiskárny, přinesli nové kabely a myš... tak doufám, že jim to tam za odměnu nepodpálím nebo nevyhodím do vzduchu. Ale na schůzce skupiny bylo řečeno, že v pohodě, prý už se to stalo.

Photophysics group se schází každou středu "neformálně" nad skotskými sušenkami, 
poklábosit o organizačních věcech a tak vůbec. "Formálně" se scházíme v pondělí, každý týden bude mít někdo prezentaci, bohužel i já.

Stabilní počasí v Glasgow

Podobně to tu vypadá celý rok, v zimě je cca o pět stupňů méně a na jaře trochu méně prší.

Fyzikální poučka v průchodu

Fort Augustus a Loch Ness, výlet s nefalšovaným Skotem

Bude doplněno :)

První zastávka- Loch Lomond. Počasí neuvěřitelné.

  

Milá Nessie se neukázala, ale nějaké příšery z jezera přece jen vylezly.

Více fotek TADY.Co jsme ještě viděli po cestě a kam se MUSÍM vrátit:

bažiny Rannoch moors

malebné údolí Glen Coe

První výlet: Buchanan castle, Ben A'an, Trossachs, Deanston distillery, Stirling castle, Falkirk a Tesco :)

Ve čtvrtek byl suverénně nejhnusnější den mého dosavadního pobytu, a tak jsme se vydali na výlet :-)

Výlet byl na sever od Glasgow- trasu naplánoval Pivko, půjčil a řídil auto (z nás čtyř účastníků zájezdu asi jediný, kdo zvládal řízení vlevo, skotsky houpavý terén, uzoučké silničky a vlhkou vozovku). Pršelo od rána do večera, ale to nám nezabránilo vyrazit nejprve na polorozpadlý Buchanan Castle. Neodradila nás ani cedule zákazu vstupu a prozkoumali jsme celý interiér se stromy a keříky, krby, zdmi, sklepy, vylezli jsme i do věžiček a podlaha se pod námi nezřítila.

Podivuhodný zarostlý hrad jsme opustili a vydali se směrem na Ben Aan, kopec v chráněné přírodní oblasti Trossachs, ze kterého měla být vidět dvě krásná jezera. Šplhali jsme na něj asi dvě hodiny a výhled na jezera z vrcholu byl následující.

Támhle někde je to jezero.

Nicméně výšlap rozhodně stál za to :-)

Ve Skotsku je krásná příroda, ale ne vždy je vidět.

Následující zastávkou byla Deanston distillery, kde jsem poprvé byla zasvěcena do tajů výroby whisky. Za deset liber jsme si s videem a výkladem prošli celou distilérkou a nakonec nám nalili lahodné dvě ochutnávky - jednu "normální" a druhou mladou lehkou, z panenských dubových sudů. Krásně jsme se ohřáli z vnitřku i vnějšku.

Jak se whisky vyrábí? To vezmete vodu, ječmen, kvasinky, všechno to tak trochu promícháte a různě povaříte (a pak to děsně smrdí), destilujete a voilá! Kdyby se někomu nelíbil můj zkrácený výklad, můžete se důkladněji poučit ZDE. Nejzajímavější je, že když se skotská dozrává v sudech, cca 2 procenta se přes dřevo odpaří, čemuž Skoti říkají "Angel's share"= andělův podíl :-) Tento podíl vláda distilérce odpouští na daních (podle toho, kolik let která whisky zraje). Zbydou po něm jen plesnivé fleky na stropě.

Aby toho nebylo málo, zastavili jsme se ještě ve Falkirku, kde se nachází 24 metrů vysoký lodní výtah. Světový unikát byl otevřen v roce 2002 slouží k propojení dvou kanálů místo původních 11 zdymadel (umožňuje vodní spojení mezi Edi a Gla). "Výtah se skládá ze dvou van, které jsou umístěny na koncích mohutného rotoru. Obě vany mají kapacitu 600 tun vody. Díky Archimedově zákonu nezáleží na hmotnosti plujících lodí a obě vany jsou vždy vyváženy. K pohonu celého zařízení proto stačí relativně slabý motor (22,5 kW), který otočí rotorem o 180° za 5 minut." Je to údajně tolik energie, co stačí k varu pěti konvic vody. Ale stavba výtahu prý byla neskutečně drahá. Dnes se používá jen pro turistické účely.

Cestou jsme ještě minuli Wallace monument, kam se ještě podívám až bude hezky, a krásný velký hrad ve Stirlingu, kam se podívám až bude vstup zadarmo :-)) Úplně na závěr výletu jsme ještě navštívili TESCO, kde kluci chudáci čekali, než jsem nasbírala věci do košíku cca za 80 liber. Uáááá účet skučí!

Zobrazit místo 1 day trip to Trossachs - Ben A'an na větší mapě

Takhle nějak jsme jeli (ale vynechali jsme vodopády a naopak přidali rychloprůlet Stirlingem a procházku na Falkirku.

Kolej, škola, Glasgow

Bydlím na koleji pro "post-graduates", což jsou zde studenti magisterského studia. Jak bylo řečeno na kolejním infomeetingu, je to kolej klidnější, protože magistři nepijou, nepaří, učí se a jsou rozumní :-)  Kolej má 4 patra a na každém patře jsou 3 apartmány. Náš apartmán je pro 4 osoby, ale bohužel jsme tu stále jen dvě. Kolejné je cca 350 liber měsíčně (uá!), elektřina a plyn se tu platí zvlášť (uááá!), což má nemalé důsledky, téměř si netopíme. Tak se nedivte, až s vámi budu Skypovat v kulichu, bundě a šále.

Trávníček mezi školními budovami.

Glasgow se připravuje na Commonwealth games, které tu budou v 2014.

Ani jsem si nemusela brát šitíčko.

Vstup do čtvrti Trongate- zde se vybíraly peníze.

Céilidh

Ještě dneska jsem stihla první setkání s céilidh (čti "kejlí") a bylo nepopsatelně příjemné :)

Před osmou jsem vyrazila směrem ke studentské budově Union, a už z dálky před ní byla vidět obrovitánská fronta mladých skotských uch. Že by všichni šli na céilidh, to snad né? A proč je u vchodu kontrolují sekuriťáci? Trochu mě to vyděsilo, ale řekla jsem si že to zkusím a postavila se do fronty. Dala jsem se do řeči s holčinou co stála za mnou a ta hned, že taky jde na ceilidh a že to vlastně organizuje, protože je z Křesťanského spolku. Šla jsem tedy s ní a na rozdíl od davů směřujících do hospod jsme zamířili na lekce ceilidh od onoho spolku.

Budova Unionu je totiž kapitola sama pro sebe. V každém patře je hospoda, všude jsou studentské kluby a celý týden tam probíhají různé akce. V "Lounge" bylo ale pár sympatických skotů (pár hrálo v kapele, jeden nás instruoval, ostatní tančili) a asi 15 zahraňáků. Všichni sympatičtí a několik jich dokonce studujících fyziku, matiku či inženýrství. Asi budu křesťanský spolek navštivovat častěji :)

Tancovali jsme asi deset druhů kejlí - Gay Gordons (základní, chodí se i pozadu), The Flying Scotsman (šílené proplétání řad holek a kluků přičemž se vydávají zvuky jako vlak), Highland barn dance (hopsání a tleskání a polka), St. Bernard's Waltz (výjimečně pomalejší), The Dashing White Sergeant (člověk uprostřed se točí kolem dvou na kraji, potom obě trojice proti sobě dělají mexickou vlnu "wey" :)) atd. Jeden tanec se dokonce tančil "progresivně" (změna partnerů o jednoho) nebo "agresivně" (brutální boj o partnery jak v tanečních :)) O přestávce jsme si dali klasickou skotskou svačinku - shortbread a Irn Bru. Dozvěděla jsem se, že kvůli daním byly máslové sušenky prodávány jako chleba a odtud název "shortbread". No a Irn Bru? Skotská oranžová limča, pijou to na hektolitry jak amíci a mexičani kolu. Docela dobrá.

Nejvíce se mi z ceilidh líbily Strip the Willow a The Orcadian. Přičemž kroky si buď přečtěte tady http://www.scottishdance.net/ceilidh/dances.html#StripTheWillow nebo se podívejte sem http://www.youtube.com/watch?v=gBCayM6aFJQ a k tomu si představte, že to netančili skoti v kiltu, nýbrž banda indů a všemožných evropanů, a spíš při tom vypadali jak sloni dusající v porcelánu. Ale užili jsme si to pěkně :)

Na závěr všeho jsme se postavili do kruhu, podali si ruce a zpívali "Auld Lang Syne", krásnou skotskou píseň tradičně zpívanou na rozloučenou na konec kejlí. Při druhé sloce se držely překřížené ruce a pak přišlo překvapení - píseň se zrychlila a skoti nás začali hnát do středu kruhu a zpátky, do středu a zpátky. Uvolňující a milé :) http://www.youtube.com/watch?v=wPnhaGWBnys&feature=related

Nakonec jsem chvíli povídala s klukama z kapely (která mj. obsahovala i akordeon). Cestou ven jsem se ještě podívala do jedné z hospod v Unionu, hnána obrovskou žízní a chutí na pivo (za libru!). Když jsem ale viděla co tam bylo za šílený mumraj šílených lidí, nechala jsem si chuť přejít a odměnou mi byl doprovod od Indů až před brány koleje.

Následující den - opět céilidh, tentokrát i s předtančením.

První postřehy

• Skoti jsou zvláštní tvorové- není jim moc rozumět, občas nosí sukně a dokážou být pořádně opilí a hluční. Ale jsou moc hodní.
• Scénář přechodu silnice: Přijdu ke kraji chodníku. Koukám se zmateně na všechny strany. Vkročím do vozovky. Raději ustoupím a znovu zběsile otáčím hlavou. Odkud sákryš pojedou ty auta? Nejsem schopná se to naučit. Jezdí prostě na špatné straně.
• Skotsko mě přivítalo hezkým počasím a rozhodně tu neprší tolik, kolik jsem očekávala (jen ráno a odpoledne :)) a dokonce dnes svítilo sluníčko!
• Když svítí sluníčko, skoti a skotky chodí venku v tričku/tílku. Může být klidně deset nad nulou.
• Já chodím aspoň ve 3 vrstvách oblečení. Je tady fakt zima... i vevnitř. Už mám rýmičku. Asi umrznu.
• Ta zeleň! Tak svěží barvičky jsem viděla snad jen v Irsku.
• Chybí mi český chleba, jako vždycky. A PIVO!
• Buddy systém tu nefunguje. Studenti tu sice postávají po ulicích, radí a rozdávají letáky, ale to je tak všechno. Já ale měla naprosto báječného buddíka! Pivko mě ubytoval, pohostil, provedl, no prostě mě opatroval jak si ani nezasloužím :-)
• Je tu trochu dráž, ale nic extrémního (kromě bydlení). Návštěva drogerie vyšla snad levněji, než doma.
• Škola je na strmém vršku a já bydlím pod ním, ale ve čtvrtém patře = konečně tělocvik :)
• Whisky je vskutku báječný mok.
• Se svými necelými 24 lety si tu přijdu hrozně přestárlá. Všichni ostatní studenti jsou mladší.
• Zatím tu je jen jedna spolubydlící, maličká francouzka, a tři prázdné pokoje. Poměrně velký obývák a kuchyń zejí prázdnotou. Kde jsou???
• Mají tady v oblibě (dopravní?) kužely. Jeden má na hlavě Generál Wellington a stal se díky tomu symbolem Glasgow (policajti kužel z hlavy generála sundavali, ale kužel se tam každou noc vracel, a tak to vzdali). V regulích kolejí píšou, že nesmíme na pokojích skladovat kužely :-)

Můj buddík

To je on! Pivko. Vyzvedl mě, ubytoval, navařil, provedl, vzal na výlet. Nejhodnější buddy.

Adresa

Po delší bloggerské odmlce se opět hlásím, tentokrát ze Skotska!
Kdybyste mi někdo chtěl poslat pohled (nebo třeba rukavice a čepici, český chleba a becherovku, až pomine prohibice) :), tak prosím sem:

Block D  Flat 14 room 3
Andrew Ure Hall
1-4 Parsonage Row
High Street
Glasgow
G1 1PU
United Kingdom
Europe :-)