Céilidh

Ještě dneska jsem stihla první setkání s céilidh (čti "kejlí") a bylo nepopsatelně příjemné :)

Před osmou jsem vyrazila směrem ke studentské budově Union, a už z dálky před ní byla vidět obrovitánská fronta mladých skotských uch. Že by všichni šli na céilidh, to snad né? A proč je u vchodu kontrolují sekuriťáci? Trochu mě to vyděsilo, ale řekla jsem si že to zkusím a postavila se do fronty. Dala jsem se do řeči s holčinou co stála za mnou a ta hned, že taky jde na ceilidh a že to vlastně organizuje, protože je z Křesťanského spolku. Šla jsem tedy s ní a na rozdíl od davů směřujících do hospod jsme zamířili na lekce ceilidh od onoho spolku.

Budova Unionu je totiž kapitola sama pro sebe. V každém patře je hospoda, všude jsou studentské kluby a celý týden tam probíhají různé akce. V "Lounge" bylo ale pár sympatických skotů (pár hrálo v kapele, jeden nás instruoval, ostatní tančili) a asi 15 zahraňáků. Všichni sympatičtí a několik jich dokonce studujících fyziku, matiku či inženýrství. Asi budu křesťanský spolek navštivovat častěji :)

Tancovali jsme asi deset druhů kejlí - Gay Gordons (základní, chodí se i pozadu), The Flying Scotsman (šílené proplétání řad holek a kluků přičemž se vydávají zvuky jako vlak), Highland barn dance (hopsání a tleskání a polka), St. Bernard's Waltz (výjimečně pomalejší), The Dashing White Sergeant (člověk uprostřed se točí kolem dvou na kraji, potom obě trojice proti sobě dělají mexickou vlnu "wey" :)) atd. Jeden tanec se dokonce tančil "progresivně" (změna partnerů o jednoho) nebo "agresivně" (brutální boj o partnery jak v tanečních :)) O přestávce jsme si dali klasickou skotskou svačinku - shortbread a Irn Bru. Dozvěděla jsem se, že kvůli daním byly máslové sušenky prodávány jako chleba a odtud název "shortbread". No a Irn Bru? Skotská oranžová limča, pijou to na hektolitry jak amíci a mexičani kolu. Docela dobrá.

Nejvíce se mi z ceilidh líbily Strip the Willow a The Orcadian. Přičemž kroky si buď přečtěte tady http://www.scottishdance.net/ceilidh/dances.html#StripTheWillow nebo se podívejte sem http://www.youtube.com/watch?v=gBCayM6aFJQ a k tomu si představte, že to netančili skoti v kiltu, nýbrž banda indů a všemožných evropanů, a spíš při tom vypadali jak sloni dusající v porcelánu. Ale užili jsme si to pěkně :)

Na závěr všeho jsme se postavili do kruhu, podali si ruce a zpívali "Auld Lang Syne", krásnou skotskou píseň tradičně zpívanou na rozloučenou na konec kejlí. Při druhé sloce se držely překřížené ruce a pak přišlo překvapení - píseň se zrychlila a skoti nás začali hnát do středu kruhu a zpátky, do středu a zpátky. Uvolňující a milé :) http://www.youtube.com/watch?v=wPnhaGWBnys&feature=related

Nakonec jsem chvíli povídala s klukama z kapely (která mj. obsahovala i akordeon). Cestou ven jsem se ještě podívala do jedné z hospod v Unionu, hnána obrovskou žízní a chutí na pivo (za libru!). Když jsem ale viděla co tam bylo za šílený mumraj šílených lidí, nechala jsem si chuť přejít a odměnou mi byl doprovod od Indů až před brány koleje.

Následující den - opět céilidh, tentokrát i s předtančením.